II. HISTORIE 1810 - 1948
V roce 1810 se dostal zámek do vlastnictví Ferdinanda Laufbergera – justiciára (úředníka) hraběcích šlikovských panství, který svůj nově nabytý zanedbaný majetek přivedl opět do dobrého stavu. Z této doby se dochovalo více zpráv o zámecké kapli, jejíž správa spadala nejprve do Kratonoh, a po zřízení babické lokalie přešla v roce 1787 do Babic. Za vlastnictví Laufbergera se nacházela, stejně jako celý zámek, v dobrém stavu. On i jeho žena Magdalena zajišťovali velice zodpovědně její údržbu, každoročně se tu konaly svatojanské slavnosti, ukončovala se zde procesí z okolních vsí, příležitostně se zde konaly také bohoslužby a svatby.
Po smrti Ferdinanda Laufbergera se vdova nestačila o zděděné pozemky se zámkem starat, a tak vše prodala v roce 1838 ovdovělé hraběnce Teresii Kinské, která se do Velkého Barchova přestěhovala z loveckého zámku v chlumecké oboře. Po její smrti v roce 1865 zdědil barchovský zámek její syn hrabě Jan Kinský. Jan Kinský zřejmě u místních obyvatel příliš oblíben nebyl, podle zápisu v obecní kronice jezdil do Barchova z Chlumce nad Cidlinou mimo cesty - přímo přes pole s úrodou. Jednou se mu vzepřel Josef Bednář z usedlosti č. 13, který si za toto vysloužil od hraběte výprask rákoskou. Za vlastnictví Kinských prošel zámek klasicistní přestavbou a pravděpodobně v letech 1864 nebo 1865 byl do zámecké kaple převezen z Chrámu sv. Víta v Praze raně barokní oltář, postaven děkanem Macariem v roce 1681. Jedná se o dílo Jeronýma Kohla (též Hieronymus Kohl 1632 - 1709), který byl pražským dvorním sochařem.
Kinští vlastnili zámek do roku 1872. V tomto roce, 10. září, jej koupil hrabě Josef Černín (Czernin), který jej prodal 7. dubna 1879 řediteli cukrovaru v Syrovátce Václavu Teuchertovi. Od roku 1908 do 1911 se stal vlastníkem jeho syn Max Teuchert. Ten byl, stejně jako jeho předchůdci, dobrým hospodářem, zejména z hlediska zemědělství. Vybavil velkostatek řadou moderních zemědělských strojů a zařízení, vlastním nákladem nechal odvodnit pozemky a věnoval se i údržbě budov.
2. června 1911 prodal Max Teuchert barchovský velkostatek se zámkem Pozemkové bance v Praze, která jej téhož roku prodala Boženě a Aloisu Řehákovým, kteří byli prvními majiteli mluvícími česky (dosavadní majitelé mluvili německy).
7. května 1919 prodali manželé Řehákovi zámek s velkostatkem Františku Čápovi, ten jej záhy prodal rodině Pickových - jmenovitě Kateřině, Ing. Rudolfu a MUDr. Bedřichovi. Rodina Pickova nechala zámek během svého vlastnictví zrestaurovat a moderně jej zařídila. Za jejich vlastnictví se v zámecké kapli konala o pouti a o posvícení mše svatá, kterou sloužil farář z Babic za účasti místních i okolních občanů.
Pouť, která připadala na 16. května (svátek sv. Jana Nepomuckého), probíhala v celé vsi vždy slavnostně, z Babic dokonce vycházel za doprovodu hudby průvod, který šel až do zámecké kaple, kde hrála hudba i během mše. V době pouti se vždy otevírala zámecká zahrada veřejnosti, při té příležitosti mohli lidé okny nahlížet i dovnitř zámku. 1.
V roce 1931 byla poprvé přivedena elektřina do obce i do zámku. Na konci druhé světové války, 8. května 1945, byl na zámek podniknut letecký útok, naštěstí jej však minul. Kolem páté hodiny byly nepřátelským letadlem shozeny tři zápalné bomby, z nichž dvě dopadly na pole za silnicí, třetí zasáhla římsu bytu velkostatku na domě č.p. 2. Shozené bomby však žádnou škodu nenapáchaly. 3.
Literatura
- 1. Stavebně – historický průzkum zámku Barchov,
Mgr. Miloš Buroň a Mgr. Radka Tibitanzlová, 2009 - 3. Pamětní kniha obce Barchova